Sedm tragikomických novel, spojených základní myšlenkou, že člověk nikdy není strůjcem svého osudu, neboť je spoutaný dobou, v níž žije a jejími konvencemi. Téma jednotlivých povídek je většinou čerpáno z intelektuálského prostředí 60. let 20. století a charakterizováno problematickou identitou jednotlivce, mystifikací a naivitou mládí. Autor píše bohatým, obrazným jazykem, ve zdánlivě bláznivých příbězích nutí k zamyšlení a pod ironickým nadhledem skrývá vážné úvahy o základních hodnotách lidského života.