Publikace obsahuje celkem 357 dopisů z let 1977-79, 1981-85 a 1988-89 (třetí oddíl přináší i vzkazy a dopisy Františky a Marty Jirousových otci). Korespondence, čtená ještě třetí stranou (cenzoři), byla pro manžele Jirousovy jedinou možnou formou rodinné komunikace. Julianiny dopisy dávají nahlédnout do undergroundového a disidentského společenství a přibližují obtíže každodenního života v normalizačním Československu. Ivan Martin Jirous ve svých dopisech popisuje vězeňskou realitu, píše též o tématech, která manžele spojovala (víra, umění, literatura, dvě malé dcery). Korespondence je doplněna vysvětlujícími komentáři, statí o perzekuci I. M. Jirouse a podmínkách věznění v Československu v 70. a 80. letech 20. století. V obsáhlém svazku jsou otištěny dopisy, které si vyměnili Juliana Jirousová a Ivan Martin Jirous v 70. a 80. letech 20. století během několika Magorových pobytů v českých komunistických kriminálech.