Imaginární zážitky z autorových snů, které si spontánně zapisoval těsně po probuzení. Sny jsou vždy poněkud psychedelické, zvláště když je vytvořil mozek muže tak rozjitřeného, jakým byl Kerouac. Nehledejme zde proto děj ani logiku, neboť se setkáváme s bouřlivými zákoutími nekontrolovaného podvědomí, ve kterých občas probleskne zárodek příštích románových postav. Kniha je zvláštností v literárním odkazu známého beatnika, jehož ctitelé v ní při listování najdou leccos obrazotvorného; čtenář ze světa realit naopak může považovat tyto zápisky za "kecy, kecy, kecy..." (řečeno s autorem), ovšem kecy slovně neotřelé. Zajímavé dílko nepřečteme bez dojmů, třebaže s výhradami.