Čtyři prózy francouzského letce a spisovatele patří ke čtenářsky nejoblíbenějším dílům v jeho originální tvorbě. V první próze vypráví autor o poměrech v civilním letectvu před 2. svět. válkou a o zavádění nočních služeb v leteckých spojích. Země lidí je knihou vzpomínek a zamyšlením nad průkopnickou prací letců ve všedních i mezních situacích a hlavně nad jejich solidaritou a přátelstvím. Válečný letec je věnovaný 2. svět. válce a líčí poměry u francouzské eskadry, bojující pod americkým velením na Korsice, a Dopis rukojmímu je spojen s předposlední etapou autorova života, exilem v USA, a vyjadřuje jeho touhu po domově a přátelích.